Určitě tu židovskou anekdotu znáte: Umírá starý rabín a u smrtelného lože je houf jeho následovníků a studentů. „Rabi,“ promlouvá k umírajícímu nejmoudřejší z přítomných, „než odejdeš, předej nám svoji moudrost.“ „Řekni nám alespoň to nejdůležitější, co ses v životě dozvěděl.“ Starý rabín k němu upře unavené oči, kývne, a těsně, než vydechne naposledy, zašeptá:…

Tohle se píše hrozně hloupě: Všechno má svůj konec … Poslední se píseň zpívá … Těch frází je. A jsou to jenom fráze. Takže konec amerického dobrodružství. Zpátky do Evropy, je čas zamířit na východ. Posledních pár dní už je jen ve znamení balení a loučení. Vlak ze San Franciska mě vyplivuje v pátek odpoledne,…

Tak jo, je doučíno, uklidil jsem, zabouchnul a opustil Davidův dům, odvezl se Stanovým autem zase k nim domů na jednu noc a začíná poslední Emerické dobrodužství. Nepočítám ovšem patrně největší challenge celé výpravy, která mě čeká příští sobotu/neděli a to našlapat všechny věci včetně tuny dárků do těch dvou kufrů, které přijely plné už sem.…

Je pátek, Stan dneska nepřednáší, v pondělí je volno (Labor day), nastal čas vidět něco dalšího z Oregonu. Původně měli jet i Diane a Alden, ale Alden půjde v úterý poprvé na střední, tak zařizují, nakupují a vůbec. Odjezd vyhlásil Stan na jednu odpoledne. Textuje mi, že dneska nemá hondu, ale vzal truck, tak abych…

Už jsem dlouho nenapsal. Zvyknul jsem si. Už mě tolik věcí nepřekvapí. Tři dni v týdnu učím hodně, jeden málo, další dva strávím opravováním, do toho programuju pro českého zaměstnavatele. K obědu si dávám lunch a večerní Události, k večeři dinner a telefonát z domova. Mám místní adresu, email, „Billa kartu“ do Safeway, bankovní účet,…

Nastal čas se najíst! Je sobota, mám čas, budu vařit. To nejjednodušší, ale pěkně, jak to umím. Hurá. Současně vyzkouším místní bus-systém (jako zaměstananec univerzity ho mám zadara), protože kombinace „můj pomenší PC-batoh + bicykl“ neslibuje možnost dopravit domů takové lahůdky jako brambory nebo chleba. Možná tak koření, protože ho tu David má sice spoustu,…

Bydlení u Stana a Diane je strašně fajn. Samé věci, co doma nemám – pes, co chce drbat na zadku, kočka se švédským jménem, která vyžaduje krmit, ale jinak se na ni nesmí ani šáhnout, čtrnáctiletý syn se vším, co k tomu věku patří. Ale na druhou stranu, podle mě potřebují trochu soukromí a já…

První náznak, že je něco jinak: jakmile s někým navážete oční kontakt, jen na zlomek vteřiny se potkají pohledy, pozdraví vás – prodavačka v obchodě, kustod v galerii, kdokoliv. A jde to dál. Začal jsem to pozorovat už na konferenci. Stojím ve frontě s Chrisem, kterého jsem viděl na konferenci před osmi lety. Pozdravím ho,…

Chybíš mi. Když jsem doma, vůbec si neuvědomím, jak moc Tě potřebuji, jak závislý na Tobě jsem, jak bez Tebe nedokážu být. Teprve teď, až když jsem bez Tebe nadlouho a budu ještě déle, mi dochází, jak mi chybíš. Moci tě tak stisknout, natáhnout Tvou vůni a opájet se s ní, dotknou se Tě rty,…

Nedá se nic dělat, blíží se to, kvůli čemu jsem tady: Bude se učit.  Předmět: Phys206, tedy laborky z ElMag podle knížek Davida Sokoloffa. Opravdu hodně interaktivní záležitost. Tenhle předmět mi Stanley vybral proto, že k němu přednáší a že jim nefunguj dobře první laborky – z elektrostatiky. Někde viděl Leoše Dvořáka a jeho brčka…