-
VIDA v Brně aneb Malej i velkej pane, pojďte si hrát
Jsem hračička. Když jsem před lety byl poprvé ve „vědecké herně“, měl jsem oči navrch hlavy a zíral jako malej kluk. Nadšení mi zůstalo, takže když jsme se s manželkou dozvěděli, že v Brně konečně otevřeli hands-on centrum či jak tomu říkají, domluvili jsme přespání u kamarádů, popadli naše dva mrňouse, přibrali ještě jednu…
-
Co může být v kapitalizmu zadarmo
Nějaká, a vůbec se mne neptejte jaká, ekonomická škola tvrdí, že žádná služba nemůže být poskytována zadarmo, a pokud tomu tak je, pak nutně dochází k nezdravému pokřivení trhu. Jinde se zase dozvíte, že v Americe funguje kapitalizmus v mnohem čistší formě, než kde jinde na světě. Důsledky si každý domyslí, ale navzdory tomu jsem narazil…
-
Jak jsem se zamiloval
Určitě tu židovskou anekdotu znáte: Umírá starý rabín a u smrtelného lože je houf jeho následovníků a studentů. „Rabi,“ promlouvá k umírajícímu nejmoudřejší z přítomných, „než odejdeš, předej nám svoji moudrost.“ „Řekni nám alespoň to nejdůležitější, co ses v životě dozvěděl.“ Starý rabín k němu upře unavené oči, kývne, a těsně, než vydechne naposledy, zašeptá:…
-
Tam a zase zpátky
Tohle se píše hrozně hloupě: Všechno má svůj konec … Poslední se píseň zpívá … Těch frází je. A jsou to jenom fráze. Takže konec amerického dobrodružství. Zpátky do Evropy, je čas zamířit na východ. Posledních pár dní už je jen ve znamení balení a loučení. Vlak ze San Franciska mě vyplivuje v pátek odpoledne,…
-
On the road again
Tak jo, je doučíno, uklidil jsem, zabouchnul a opustil Davidův dům, odvezl se Stanovým autem zase k nim domů na jednu noc a začíná poslední Emerické dobrodužství. Nepočítám ovšem patrně největší challenge celé výpravy, která mě čeká příští sobotu/neděli a to našlapat všechny věci včetně tuny dárků do těch dvou kufrů, které přijely plné už sem.…
-
Na tři sirky
Je pátek, Stan dneska nepřednáší, v pondělí je volno (Labor day), nastal čas vidět něco dalšího z Oregonu. Původně měli jet i Diane a Alden, ale Alden půjde v úterý poprvé na střední, tak zařizují, nakupují a vůbec. Odjezd vyhlásil Stan na jednu odpoledne. Textuje mi, že dneska nemá hondu, ale vzal truck, tak abych…
-
Prostě život
Už jsem dlouho nenapsal. Zvyknul jsem si. Už mě tolik věcí nepřekvapí. Tři dni v týdnu učím hodně, jeden málo, další dva strávím opravováním, do toho programuju pro českého zaměstnavatele. K obědu si dávám lunch a večerní Události, k večeři dinner a telefonát z domova. Mám místní adresu, email, „Billa kartu“ do Safeway, bankovní účet,…
-
Domácí kuchyně
Nastal čas se najíst! Je sobota, mám čas, budu vařit. To nejjednodušší, ale pěkně, jak to umím. Hurá. Současně vyzkouším místní bus-systém (jako zaměstananec univerzity ho mám zadara), protože kombinace „můj pomenší PC-batoh + bicykl“ neslibuje možnost dopravit domů takové lahůdky jako brambory nebo chleba. Možná tak koření, protože ho tu David má sice spoustu,…
-
Nový domov
Bydlení u Stana a Diane je strašně fajn. Samé věci, co doma nemám – pes, co chce drbat na zadku, kočka se švédským jménem, která vyžaduje krmit, ale jinak se na ni nesmí ani šáhnout, čtrnáctiletý syn se vším, co k tomu věku patří. Ale na druhou stranu, podle mě potřebují trochu soukromí a já…
-
My češi jsme studený čumáci
První náznak, že je něco jinak: jakmile s někým navážete oční kontakt, jen na zlomek vteřiny se potkají pohledy, pozdraví vás – prodavačka v obchodě, kustod v galerii, kdokoliv. A jde to dál. Začal jsem to pozorovat už na konferenci. Stojím ve frontě s Chrisem, kterého jsem viděl na konferenci před osmi lety. Pozdravím ho,…