Pan premiér už na to přišel – ušetří zrušením / snížením příspěvku soukromým školám. Překvapuje mě ale, jak neinformovaně se o tom píše. (Že o tom ví houby premiér, to mě nepřekvapuje, je to v duchu jeho nejlepších tradic, ale novináři by si tu práci dát mohli).

Tedy, financování škol přichází ze dvou hlavních pilířů (velmi zjednodušeně, ale v principu správně)

• platy od státu: na pedagogickou práci školy a přímé náklady na vzdělávání (zjednodušeně řečeno, na žáka a učitele)
• platby od zřizovatele: na budovy, provoz, opravy, investice, odpisy, školníky a kuchařky…

Jak to mají soukromé školy (opět s přijatelnou mírou zkratky)?

• Platba od státu na žáka, ve státním podle tzv. PHmax, se spočítá a zprůměruje za celý minulý rok v lednu a podle toho se nastaví dotace na žáka v soukromém sektoru na další rok – tedy soukromé školy tuto platbu dostávají s ročním zpožděním. Když je inflace 2,5%, velký problém to není, když byla 7%, bylo to horší. Přesněji řečeno školy dostávají část této sumy, v základu 60%, ale když plní určitá kritéria a prochází inspekcí, pak základní dostávají 100% a střední 90% toho, co dával stát vloni svým školám.
• Od zřizovatele – no tím je majitel té soukromé školy, takže tam nedostane škola ze státního nic, a proto je potřeba vybrat ono školné.

Ve výsledku tedy soukromé školy šetří státu a hlavně obcím náklady na jeho základní činnost – na vzdělávání. Co se stane, když přestane stát přispívat? 

Některé školy přežijí, jen zvednou školné. Ale žáků hodně ubude. Z každé školy, která skončí, se žáci přelijí do státních škol, které jednak nemají kapacity (a přibudou investiční náklady), jednak budou dostávat ne 60% nebo 90% loňského normativu, ale 100% letošního, jednak budou potřebovat ty platby od zřizovatele. Rodiče už nepřispějí ani korunou a tak náklady ponese trochu stát a mohutně zřizovatel, kterým je až na výjimky kraj (u SŠ) nebo obec (u ZŠ). V důsledku bude systém mnohem dražší. 

Pane to jsme ušetřili, herr Babiš.